O našem slaměném domě - 1. díl
Před pěti lety právě v těchto dnech zaryl bagr do země a začal hloubit základy našeho domova. Dům jsme stavěli dodavatelsky a svépomocí a v šibeničním čase do devíti měsíců od zarytí lžíce do vyklizené plochy jsme se stěhovali do nehotového, ale obyvatelného domu. Má představa krátkého článku k tomuto tématu se rozrostla do historických, bilančních a dokonce filosofických rozměrů, takže se nebudu svazovat žádnými pravidly, zůstanu sebou samou románopisnou a prostě si z toho udělám seriál. Dnes vytáhnu to nejdůležitější, s čím je dobré do stavby jít – 3 zásadní věci. Vyrůstala jsem na (velmi svépomocné) stavbě domu, vnímala jsem další tři stavby v mém blízkém okolí a dvě rekonstrukce. Stavbu netvoří jen plán a realizace, stavba to je především zkouška osobních schopností a hranic, revize emocí a hlavně totální prověrka vztahů. Obraťte se na kohokoli, kdo se tuto prastarou, tvůrčí a majetnickou touhu rozhodl naplnit, a vsadím základy na to, že vám to potvrdí. A protože...